zpět na úvodní stránku
<<< březen
2018
květen >>>

2. dubna

Proboha! (Religulous, 2008)

Bill Maher: „Když dáte dohromady všechny svaté, a pak ti andělé, archandělé a supermega andělé, a taky Boha otce a syna a ducha svatého, matku boží... Najednou se to přestává tvářit až jako monoteistické náboženství.“

křesťan: „Chápu, jako že máme minibohy. On to totiž kdekdo nechápe. Vy se o to asi moc nezajímáte, ale tady v Itálii udělali anketu. Lidí se ptali: ‚K jakým svatým se modlíte v době krize?‘ Víte vy, kdo skončil jako šestý? Ježíš Kristus.“

poznámka: To mi připomíná historku, jak se Charlie Chaplin pod svým rodným jménem přihlásil do soutěže o nejlepšího imitátora Charlie Chaplina. Mnoho zdrojů uvádí, že skončil jako druhý. Pravdou ovšem je, že se nedostal ani do finále.

   

žid: „Po celá staletí utvořili rabíni celou sestavu zákazů, aby se na den odpočinku uchránili: Nepoužívat elektřinu, nesmět řídit… O šábesu se nesmí provádět 39 zcela konkrétních úkonů. Například rozdělat oheň, sázet, ani orat se nesmí, dále uvázat uzel, rozvázat uzel, stavět a na druhé straně ani bourat.“

Bill Maher: „Ovšem obcházet všechny zákazy za pomoci různých uděláte je košér?“

žid: „Ovšem. Pokud neomylný zákonodárce nechá v zákoně mezeru, proč tak učinil? Aby byla v případě potřeby využita.“

poznámka: Pochopil jsem, že židovství není víra, ale životní styl.

   

psycholog: „To, co je či není na náboženství šílené, závisí na naší definici šílenství. Řekneme-li, že ten, kdo slyší v hlavě hlasy, je psychicky narušený, pak kdokoli, kdo slyší hlas boží, je šílený.“

Bill Maher: „V podstatě by se dalo říct, že Ježíš byl cvok. Mojžíš všechny nechal dole a šel na horu pro desatero a mluvil s Bohem prostřednictvím hořícího keře. To je přece na hlavu.“

psycholog: „Kdo ví, v té době ještě nebylo CTčko.“

3. dubna

Jsem v jiné „fázi“ herectví. Dopracoval jsem se k ní logickým vývojem a jsem tomu rád. Je to herectví mnohem volnější, zábavnější, inspirativní, tvořivější… Ale objevuji, že má i záporné stránky. Nutnost absolutní koncentrace a soustředění. Soustředil jsem se samozřejmě vždycky, bez toho to ani nikdy nešlo, ale dnes cítím, že bez toho nelze svobodně „být“.

6. dubna

Při Dorianovi Grayovi se ve mně na jevišti v jednom okamžiku pravidelně perou tři věci. 1) filozofie hereckého přístupu, 2) profesní odpovědnost a za 3) přátelství ke kolegovi.
bod 1) Vždycky mě učili, že při rvačce na jevišti se nejvíce nadře nikoli ten, kdo „bije“, ale ten, kdo „je bitý“. A je to logické, ten kdo „bije“ dává impulzy a musí dávat pozor, aby jimi neublížil svému kolegovi. Naopak, ten kdo „je bitý“ musí impulzy přesně zpracovávat a dohrát jejich naznačenou sílu. A zároveň se musí neustále kontrolovat kde je, jak je, co dělá a co musí udělat, aby to vypadalo, jako že je bitý a neublížil si. V Dorianovi je okamžik, kdy „jsem bitý“ a nemám přitom jistotu sebe sama, abych si neublížil. Kolega mnou cloumá a mlátí jak s hadrovou panenkou a já nemám šanci uhlídat, co se semnou děje. Ve stejném okamžiku během zkoušek už nastaly dva mé úrazy.
bod 2) Vím, že tato situace v inscenaci musí být. Existuje způsob, jak to udělat jinak, ale nikdy to nebude ten nejlepší efekt. Je tedy nutné, to svému kolegovi jasně říct, aby se mi další úrazy nestaly, protože to je jeho vinnou. Nedává impulzy, ale vážně mnou hází.
A to je bod 3) Jak má svému příteli v hlavní roli říct, že hraje nekolegiálně, když si to on nemyslí a v jiných situacích je to v pohodě? Jak mu říct, že je v křeči, když to sám necítí a nikdy si to proto nepřizná? A jak mu říct, že s ním takhle hrát nechci, protože mám strach, aby se mi něco kvůli němu nestalo, když on se „nahecuje“ a režisérovi to vyhovuje? A navíc po poslední generálce? Den před premiérou, když jsem si dosud nestěžoval?

9. dubna

Význam vyřčeného slova se často podceňuje. Vím, že někdy stačí jen jedno špatné slovo, aby člověk ztratil kamaráda. Ale pak nestačí ani sto dobrých, aby toho kamaráda opět získal. A přesně tohle se mi dnes stalo. Stačilo jedno slovo, aby můj kamarád ztratil kamaráda. A vím, že mi nebude stačit ani sto jeho dobrých slov, aby svého kamaráda zase získal.

11. dubna

Je to zvláštní. Skončilo mi jedno kamarádství a mně se báječně ulevilo. Ono nebylo zas tak velkolepé, ale vřelé a upřímné ano. Jen jsem si musel věčně dávat pozor na to, co říkám, jak to říkám, co dělám, abych ho náhodou nenaštval… Tak bylo to opravdu tak upřímné kamarádství?

12. dubna

Svoboda neznamená tolerovat zlo a demokracie neznamená polemizovat se zlem. Co se stane, když se lež stane stejně rovnocenný partnerem k pravdě? Sleduji, že už se tak děje...

16. dubna

Stále nemohu vyrovnat s informací, že na světě je v tuto chvíli kolem 10 miliard vyrobených a funkčních aut. Tedy víc jak jedno auto na každého člověka na planetě. Hrůznost navíc podtrhuje fakt, že po celém světě existují skladiště nově vyrobených aut, která si nikdo nikdy nekoupí. Miliony nově vyrobených, odložených, neprodaných aut, které nikdy na silnice nevyjedou. To proto, že automobilový průmysl i v době jakékoli krize vyrábí pořad dál a nesmí se zastavit. Kdyby ano, nejen že by prudce stoupl problém s nezaměstnaností ve světě, ale v krizi by se náhle ocitl i hutní a strojní průmysl, což si nemůže lidstvo dovolit. Klesl by nám blahobyt. A tak tam na těch letištních plochách, odkladištích a pouštích rezne monument lidské stupidity a hamižnosti. Mám dojem, že se katastrofa neblíží, už je. Je 52 minut po půlnoci, ale my se chlácholíme, že je za 8 minut dvanáct. Zapomněli jsme totiž přeřídit na letní čas...

17. dubna

Protože mi ta auta vážně nedají spát, začal jsem o tom zjišťovat víc. Někteří to vnímají jako velký problém, jiní o tom hovoří jako o konspirační teorii...

Vladimir Vysockij: „...pravdy se ovšem v těch řečičkách nedobereš. / Jistě že ve světě nakonec zvítězí pravda, / ale až dokáže to, co dokáže lež...“

Naše planeta je taková Petriho miska, na níž se vyseté kolonie mikroorganismů vymkly kontrole.

<<< březen
květen >>>